Přeskočit na obsah

Miramas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Miramas
Kaple sv. Juliena na starém hřbitově
Kaple sv. Juliena na starém hřbitově
Miramas – znak
Znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška49 m n. m.
StátFrancieFrancie Francie
RegionProvence-Alpes-Côte d’Azur
DepartementBouches-du-Rhône
ArrondissementIstres
KantonSalon-de-Provence-2
Miramas
Miramas
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha25,74 km²
Počet obyvatel26 203 (2023)[1]
Hustota zalidnění1 018 obyv./km²
Správa
StarostaFrédéric Vigouroux
Oficiální webwww.miramas.fr
E-maille.maire@mairie-miramas.fr
PSČ13140
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miramas (výslovnost [miʁamas]; okcitánsky Miramàs) je město ve Francii v departementu Bouches-du-Rhône v regionu Provence-Alpes-Côte d’Azur. Žije zde přibližně 26 tisíc[1] obyvatel. Město je významným železničním uzlem, nachází se zde také automobilový okruh.

Pohled na lagunu Étang de Berre z hradu v Miramas-le-Vieux
Nádražní budova

Miramas leží přibližně 35 kilometrů západně od Aix-en-Provence a 42 kilometrů jihovýchodně od Avignonu na severním břehu jezera Étang de Berre. Je významným železničním uzlem, ze zdejšího osobního a seřaďovacího nádraží jsou vypravovány spoje do Marseille, Avignonu, Martigues a Arles. Součástí města je na jihu také část Miramas-le-Vieux s kostelem Panny Marie.

Sousední obce

[editovat | editovat zdroj]
Růžice kompasu Saint-Martin-de-Crou   Grans Růžice kompasu
  Sever Cornillon-Confoux
Západ   Miramas   Východ
Jih
Istres Berre-l’Étang Saint-Chamas

Město Miramas bylo pravděpodobně založeno již v 5. století př. n. l. jako vesnice na skále nad údolím laguny Étang de Berre. První písemná zmínka o sídle pochází z roku 964.

Vlastní rozvoj města však souvisí až s otevřením železniční tratě Arles–Marseille v roce 1848. Miramas se díky tomu stalo významným seřaďovacím nádražím pro nedaleké Marseille, rychle rostlo a postupně získalo další hospodářský význam díky průmyslové oblasti ve Fos-sur-Mer a blízkosti letiště Marseille.

Internační tábor

[editovat | editovat zdroj]

Během druhé světové války existoval ve městě internační tábor, který byl nejprve pobočkou tábora v Camp des Milles.[2] Zpočátku zde byli internováni Španělé uprchlí po občanské válce a také mnozí zahraniční Židé z oblasti Marseille a z jiných táborů. Po uzavření tábora Les Milles na konci roku 1942 se Miramas stal samostatným táborem a sloužil jako zařízení pro tzv. skupiny zahraničních dělníků (GTE), zřízené vichistickým režimem. Internovaní byli nuceni pracovat jako levná pracovní síla v dolech, zemědělství, lesnictví či továrnách.

V prosinci 1943 zde existovaly tři skupiny zahraničních dělníků a jedna skupina nezletilých vězňů. Někteří z nich byli ubytováni v kasárnách (částečně ležících na území města Istres), jiní v opuštěné továrně na dlaždice nebo na nádraží, kde byli na noc zavíráni do vagónů. Podmínky byly velmi tvrdé, zejména Židé museli pracovat až 11–12 hodin denně, například v kamenolomech pro potřeby Organizace Todt.

V letech 1942–1944 probíhaly z tábora postupné deportace. Mnozí židovští internovaní byli přes tábor Drancy deportováni do koncentračního tábora v Osvětimi. Další zatýkání probíhala na konci roku 1944. Dne 24. dubna 2005 byl na památku všech deportovaných Židů ve městě odhalen pamětní kámen.

Vývoj počtu obyvatel

[editovat | editovat zdroj]

Závodní okruh

[editovat | editovat zdroj]
Circuit de Miramas

Přibližně 2 kilometry západně od města se nachází okruh Circuit de Miramas, otevřený v roce 1924, na kterém se v roce 1926 závod Grand Prix Francie, který vyhrál Francouz Jules Goux s vozem Bugatti typu T39A. Goux, syn vedoucího továrny Peugeot, se proslavil již dříve vítězstvím v závodě Indianapolis 500 v roce 1913, kdy se stal prvním zahraničním vítězem tohoto slavného závodu.

Závodní okruh je ve vlastnictví společnosti BMW a slouží jako testovací trať pro vývoj vozidel.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Historické jádro města – soubor středověké zástavby s kamennými domy, úzkými uličkami a centrálním náměstím s kašnou
  • Hřbitovní kaple sv. Juliene – románská kaple na starém městském hřbitově, historická památka
  • Kostel Saint-Julien de Miramas (též Notre-Dame de Beauvezer) – farní kostel pravděpodobně z 15. století, navazující na starší priorskou tradici
  • Zříceniny středověkého hradu v Miramas-le-Vieux – dochovány jsou části hradeb, klenuté prostory a fragmenty hlavní síně; areál dokládá opevněný charakter původní osady
  • Parc de la Poudrerie – přírodní areál na místě bývalé královské střelnice (prachárny)
  1. 1 2 Populations de référence 2023. INSEE. 18. prosince 2025. Dostupné online.
  2. ↑ EGGERS, Christian. Unerwünschte Ausländer: Juden aus Deutschland und Mitteleuropa in französischen Internierungslagern 1940-1942. Berlin: Metropol 566 s. (Reihe Dokumente, Texte, Materialien). ISBN 978-3-932482-62-5.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]