Miramas
| Miramas | |
|---|---|
Kaple sv. Juliena na starém hřbitově | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°34′53″ s. š., 5°0′5″ v. d. |
| Nadmořská výška | 49 m n. m. |
| Stát | |
| Region | Provence-Alpes-Côte d’Azur |
| Departement | Bouches-du-Rhône |
| Arrondissement | Istres |
| Kanton | Salon-de-Provence-2 |
Miramas | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 25,74 km² |
| Počet obyvatel | 26 203 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 018 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Frédéric Vigouroux |
| Oficiální web | www |
| le | |
| PSČ | 13140 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Miramas (výslovnost [miʁamas]; okcitánsky Miramàs) je město ve Francii v departementu Bouches-du-Rhône v regionu Provence-Alpes-Côte d’Azur. Žije zde přibližně 26 tisíc[1] obyvatel. Město je významným železničním uzlem, nachází se zde také automobilový okruh.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]

Miramas leží přibližně 35 kilometrů západně od Aix-en-Provence a 42 kilometrů jihovýchodně od Avignonu na severním břehu jezera Étang de Berre. Je významným železničním uzlem, ze zdejšího osobního a seřaďovacího nádraží jsou vypravovány spoje do Marseille, Avignonu, Martigues a Arles. Součástí města je na jihu také část Miramas-le-Vieux s kostelem Panny Marie.
Sousední obce
[editovat | editovat zdroj]| Saint-Martin-de-Crou | Grans | |||
| Cornillon-Confoux | ||||
| Istres | Berre-l’Étang | Saint-Chamas |
Historie
[editovat | editovat zdroj]Město Miramas bylo pravděpodobně založeno již v 5. století př. n. l. jako vesnice na skále nad údolím laguny Étang de Berre. První písemná zmínka o sídle pochází z roku 964.
Vlastní rozvoj města však souvisí až s otevřením železniční tratě Arles–Marseille v roce 1848. Miramas se díky tomu stalo významným seřaďovacím nádražím pro nedaleké Marseille, rychle rostlo a postupně získalo další hospodářský význam díky průmyslové oblasti ve Fos-sur-Mer a blízkosti letiště Marseille.
Internační tábor
[editovat | editovat zdroj]Během druhé světové války existoval ve městě internační tábor, který byl nejprve pobočkou tábora v Camp des Milles.[2] Zpočátku zde byli internováni Španělé uprchlí po občanské válce a také mnozí zahraniční Židé z oblasti Marseille a z jiných táborů. Po uzavření tábora Les Milles na konci roku 1942 se Miramas stal samostatným táborem a sloužil jako zařízení pro tzv. skupiny zahraničních dělníků (GTE), zřízené vichistickým režimem. Internovaní byli nuceni pracovat jako levná pracovní síla v dolech, zemědělství, lesnictví či továrnách.
V prosinci 1943 zde existovaly tři skupiny zahraničních dělníků a jedna skupina nezletilých vězňů. Někteří z nich byli ubytováni v kasárnách (částečně ležících na území města Istres), jiní v opuštěné továrně na dlaždice nebo na nádraží, kde byli na noc zavíráni do vagónů. Podmínky byly velmi tvrdé, zejména Židé museli pracovat až 11–12 hodin denně, například v kamenolomech pro potřeby Organizace Todt.
V letech 1942–1944 probíhaly z tábora postupné deportace. Mnozí židovští internovaní byli přes tábor Drancy deportováni do koncentračního tábora v Osvětimi. Další zatýkání probíhala na konci roku 1944. Dne 24. dubna 2005 byl na památku všech deportovaných Židů ve městě odhalen pamětní kámen.
Vývoj počtu obyvatel
[editovat | editovat zdroj]
Závodní okruh
[editovat | editovat zdroj]Přibližně 2 kilometry západně od města se nachází okruh Circuit de Miramas, otevřený v roce 1924, na kterém se v roce 1926 závod Grand Prix Francie, který vyhrál Francouz Jules Goux s vozem Bugatti typu T39A. Goux, syn vedoucího továrny Peugeot, se proslavil již dříve vítězstvím v závodě Indianapolis 500 v roce 1913, kdy se stal prvním zahraničním vítězem tohoto slavného závodu.
Závodní okruh je ve vlastnictví společnosti BMW a slouží jako testovací trať pro vývoj vozidel.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Historické jádro města – soubor středověké zástavby s kamennými domy, úzkými uličkami a centrálním náměstím s kašnou
- Hřbitovní kaple sv. Juliene – románská kaple na starém městském hřbitově, historická památka
- Kostel Saint-Julien de Miramas (též Notre-Dame de Beauvezer) – farní kostel pravděpodobně z 15. století, navazující na starší priorskou tradici
- Zříceniny středověkého hradu v Miramas-le-Vieux – dochovány jsou části hradeb, klenuté prostory a fragmenty hlavní síně; areál dokládá opevněný charakter původní osady
- Parc de la Poudrerie – přírodní areál na místě bývalé královské střelnice (prachárny)
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Béryl Gastaldellová (* 1995), plavkyně
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Populations de référence 2023. INSEE. 18. prosince 2025. Dostupné online.
- ↑ EGGERS, Christian. Unerwünschte Ausländer: Juden aus Deutschland und Mitteleuropa in französischen Internierungslagern 1940-1942. Berlin: Metropol 566 s. (Reihe Dokumente, Texte, Materialien). ISBN 978-3-932482-62-5.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Miramas na Wikimedia Commons - Oficiální stránky města Archivováno 4. 2. 2026 na Wayback Machine.
