William Ramsay
| William Ramsay | |
|---|---|
 | |
| Narození | 2. října 1852 Glasgow |
| Úmrtí | 23. července 1916 (ve věku 63 let) High Wycombe |
| Příčina úmrtí | rakovina |
| Občanství | Spojené království Velké Británie a Irska |
| Alma mater | Glasgowská univerzita (1868–1871) Univerzita Tübingen (1871–1872) The Glasgow Academy Univerzita Tübingen |
| Povolání | chemik, profesor, historik a archeolog |
| Zaměstnavatelé | Univerzitní kolej v Londýně Bristolská univerzita Strathclydeská univerzita Glasgowská univerzita |
| Ocenění | Barnard-Medaille (1895) Davyho medaile (1895) Prix Leconte (1895) Longstaff Prize (1897) Doctor honoris causa Jagellonské univerzity v Krakově (1900) … více na Wikidatech |
| Choť | Margaret Johnstone Marshall |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sir William Ramsay (2. října 1852, Glasgow – 23. července 1916, High Wycombe) byl skotský chemik. Roku 1904 dostal Nobelovu cenu za chemii za objev vzácných plynů, které izoloval ze zemské atmosféry.
Život
[editovat | editovat zdroj]Ramsay se narodil v Glasgow jako syn Williama Ramsaye a Catherine Robertsonové. Byl synovcem geologa Andrewa Ramsaye.
Začal studovat na Univerzitě v Glasgow pod vedením Thomasa Andersona, známého chemika zabývajícího se heterocyklickými sloučeninami. Později během studia pracoval v laboratoři známého analytika R. Tatlocka; ve studiích dále pokračoval v Heidelbergu, kde pracoval v laboratoři Roberta Bunsena, po roce přešel do Tübingenu, kde u profesora Rudolpha Fittiga pracoval na disertační práci „Orto-substituované kyseliny a jejich deriváty“; práci obhájil roku 1872.
Po obhajobě se vrátil do Glasgow jako asistent na Andersonově Univerzitě. Roku 1879 získal místo profesora chemie v Bristolu. Roku 1881 se oženil s Margaret Buchananovou. Téhož roku se stal rektorem Bristolské Univerzity; přitom dále pokračoval ve výzkumu plynů. Od roku 1887 byl profesorem anorganické a fyzikální chemie na londýnské University College; tam působil až do roku 1913, kdy ve věku 61 roku odešel do důchodu.
Zemřel 23. července 1916 v Buckinghamshire. Byl pohřben v tamějším kostele Hazelmere, kde byl od roku 1822 pochován William Herschel.
Práce
[editovat | editovat zdroj]Jeho hlavní objevy spadají do období činnosti na University College v Londýně.
Dne 19. dubna 1894 začal Ramsay navštěvovat přednášky Lorda Rayleigha. Rayleigh poukazoval na rozdíl mezi hustotou dusíku vyrobeného pomocí chemické reakce a dusíku izolovaného ze vzduchu odloučením jiných prvků. S Ramsayem se dohodli, že tuto anomálii budou společně zkoumat. Po určité době Ramsay Rayleigha informoval, že ze vzduchu izoloval doposud neznámý inertní prvek; pojmenoval jej argon. Téhož roku objevil i neon, krypton, xenon a hélium; čáry hélia byly již dříve pozorovány při spektrální analýze slunečního světla, avšak plyn samotný nebyl do té doby izolován. Zjistil také, že hélium vzniká při rozpadu radia.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Systém anorganické chemie (A System of Inorganic Chemistry, 1891)
- Plyny v atmosféře, příběh jejich objevu (The gases of the atmosphere, the history of their discovery, 1896)
- Moderní chemie (Modern chemistry, 1900)
- Úvod do studia fyzikální chemie (Introduction to the study of physical chemistry, 1904)
- Prvky a elektrony (Elements and electrons, 1913)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu William Ramsay na Wikimedia Commons
Osoba William Ramsay ve Wikicitátech
- Životopis na stránce Nobelovy ceny Archivováno 27. 4. 2006 na Wayback Machine.
- Vědci zabývající se heliem
- Nositelé Nobelovy ceny za chemii
- Skotští chemici
- Britští chemici
- Britští nositelé Nobelovy ceny
- Objevitelé chemických prvků
- Držitelé Davyho medaile
- Narození v roce 1852
- Narození 2. října
- Narození v Glasgow
- Úmrtí v roce 1916
- Úmrtí 23. července
- Čestní členové Royal Society of Edinburgh
- Držitelé čestných doktorátů Univerzity Heidelberg
